Teorie     Anatomie

Anatomii dýmek není složité poznat a pochopit ji. Nejde o teorii vybudovanou nad tak jednoduchým předmětem, jako je dýmka. V rozhovorech s lidmi, kteří se v dýmkách vyznají, musíte vědět co je to hlavička, pata, krček, náustek a další pojmy. Nejlépe bude, když si prohlédnete následující obrázek.

Hlavička

Část dýmky, která povětšinou určuje její tvar, hodnotu a nad níž se pozastavíte když si dýmku vybíráte. Většinou je celá z jednoho kusu briarového dřeva a je upravena tak, aby lahodila oku a seděla v ruce. Je to nejvíce namáhaná část dýmky teplem. Stěna musí být dostatečně silná, aby odolala náporu rozdílu teploty vně dýmky a uvnitř, kde je spalován tabák. Na výrobu dřevěné části dýmky je dnes používáno výhradně briarové dřevo, které se získává z kořenového náběhu vřesovce stromového (Erica Arborea). Briarové dřevo má skvělé vlastnosti jak užitkové tak estetické. Má krásnou kresbu, je dostatečně tvrdé a současně dobře opracovatelné.

Tabáková komora

Místo, kam se vkládá tabák a kde probíhá jeho spalování. Jedná se většinou o vrtaný otvor tak, aby dno bylo zaobleno a současně aby do dna ústil kouřový kanálek. Ten by měl být vždy nejnižším místem v hlavičce dýmky, protože jen tak je zajištěna podmínka spálení celého obsahu tabákové komory. Tabáková komora vyžaduje péči po každém kouření, kdy by měla být vyčištěna a následně po delší době by měla být zbavena přebytečné vrstvy karbonu, tedy zuhelnatělé a usazené části popele.

Pata dýmky

Nejnižší místo hlavičky dýmky. Stojí za zmínku snad jen uvést, že toto místo nejvíce trpí při odkládání dýmky mimo stojan.

Stopka dýmky

Velmi důležitá část. Má dva významy. Jednak obsahuje část kouřového kanálku, který pokračuje v náustku a jednak obsahuje místo pro uložení filtru. Je namáhaná při rozebírání a skládání dýmky v krčku a proto musíme dýmku rozebírat opatrně, točivým pohybem nejlépe jedním směrem a v chladném stavu. Stejným způsobem je třeba dýmku i skládat. Náustek se dá opravit, zlomená stopka v krčku ne.

Krček

Nachází se ve stopce dýmky a jednak slouží pro nasazení náustku a jednak slouží k uložení části filtru, který se do dýmky může vkládat. Je velmi náchylný na poškození při rozebírání a skládání dýmky. Proto je třeba dýmku rozebírat v čase a v klidu a to točivým pohybem náustku a stopky dýmky proti sobě. Oprava zlomeného krčku je téměř nemožná.

Kouřový kanálek

Je umístěn jak v dřevěné části tak v náustku. Obvykle se jedná o vrtanou díru o průměru 3 - 4 mm, která v náustku může přecházet v plochou štěrbinu.

Prostor pro filtr

Dnes je nejvíce používán filtr pro průměr otvoru 9 mm a délky přibližně 35 mm. Filtry jsou malé válečky, obsahující sypký materiál připomínající rozdrcené uhlí a na koncích opatřeny keramickou nebo plastovou zátkou s otvory. Keramická zátka se dává vždy do ohně, tedy do hlavičky dýmky. Filtr se musí do dýmky vsadit v rozebraném stavu a proto pozor na namáhání krčku a čepu náustku.

Náustek

Je to druhý konec dýmky, který se vkládá do úst a při držení v ústech je namáhán stiskem zubů. Existuje nespočet tvarů, které mnohdy dávají i název typu dýmky, např. "churchwarden" je název pro typ dýmky s dlouhým tenkým náustkem. Je-li dýmka vyráběna ručně a jedná se o unikátní výrobek, stává se i náustek místem, který výrobce přizpůsobuje do celkového vzhledu dýmky. Vyrábí se z vulkanizovaného kaučuku, akrylu nebo jiných, spíše exotických materiálů jako je rohovina, slonovina a pod. Ve skutečnosti je třeba dávat pozor na čep náustku při rozebírání a skládání dýmky a dále na stisk náustku zuby, kdy může dojít k rozkousnutí skusu náustku. Náustek z kaučuku časem degraduje v barvě. Je součástí dýmky a dá se zrestaurovat, případně nahradit.

Čep

Snad nejchoulostlivější část dýmky. Při neopatrné manipulaci, nešťastném pádu nebo jinou příčinou může dojít k porušení čepu a ke znehodnocení dýmky. Výrobci náustků někdy dodávají náhradní čepy, kterými se dají nahradit ty poškozené. Je třeba starý čep odstranit, do náustku vyvrtat otvor podle náhradního čepu a ten potom do otvoru pod tlakem vlisovat, případně fixovat vhodným lepidlem.

Skus

Místo, které se vkládá do úst a které slouží i k držení dýmky zuby. Je choulostivé na prokousnutí, jedná-li se o tenký skus. V tomto místě náustek také nejvíce trpí, protože je po delším používání zašedlý, okousaný a tudíž nevzhledný. Je možné náustek v místě skusu přebrousit a následně přeleštit a potom je opět radost dýmku používat.